Budvanská riviéra se prostírá v délce cca 25 km ve středním díle černohorského pobřeží na ploše 122 km2. Pro množství zátok, písečných pláží, ostrůvků, polo- ostrovů a malebných vesniček na samém pobřeží je nazvána Riviérou písečných pláží. Směrem do vnitrozemí je Budvanská riviéra zakončena pohořím Lovčen, které ji chrání před chladnými severními větry a vytváří typické subtropické podnebí s mírnými, dešťovitými zimami a dlouhými a suchými léty. V lednu je průměrná teplota vzduchu 8 st.C, v červenci je 23,8 st.C.
Centrálním místem Riviéry je Budva, kde svítí slunce 2300 hodin ročně, čímž se dostává mezi nejpřednější místa na Mediteránu. Teplota moře se pohybuje mezi 11,7 st. v únoru a 24,7 st. v srpnu. V období května a října se teplota moře pohybuje okolo 18 st.C, což znamená, že je možno koupat se skoro 6 měsíců. Místo je bohaté subtropickým rostlinstvem: olivy, pomerančovníky, fíkovníky, palmy, oleandry ...
Budva je jedním z nejdéle osídlených míst na pobřeží Jaderského moře. Poprvé se o ní jako o illýrském městě zmínil před 2500-ti roky řecký autor Sofoklés. Ve 4.st. před n.l. se Budva stává řeckým obchodním centrem – emporionem.V polovině 2.st.před n.l. ovládal tento prostor Řím, což nám dokazují zbytky římských staveb v Budvě a Petrovcu. Když se Římské císařství rozdělilo na Východní a Západní, hranice procházela vedle Budvy. Slované osídlují tuto krajinu v druhé polovině 6.století. Později tudy prošli mnozí dobyvatelé: Arabové, Benátčané, Mlečané, Rakušani, Rusové, Francouzi...


Webmaster bjeletic@cg.yu